Jan Amos Komenský

27. březen 2012 | 17.00 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

Zítra, to je 28. března si všichni vzdělaní lidé připomenou výročí narození  velkého moravského učence Jana Amose Komenského  (28. března 1592 — 15. listopadu 1670), posledního biskupa Jednoty bratrské. Ne nadarmo byl nazván "učitelem národů".
V tento den mnoho obcí a měst po celé Moravě vyvěsí na počest této velké osobnosti moravskou vlajku.

Komenský

Jan Amos Komenský        

Kdo vlastně byl Jan Amos Komenský? Sám sebe charakterizoval jako: "původem Moravan, jazykem Čech a povoláním teolog."1 Tato věta se jeví pro definici neobvykle činorodého člověka, jehož teze ovlivňují pedagogiku, teologii a filosofii i po čtyřech staletích, jako silně nedostačující. Přesto má v sobě jistou vypovídající hodnotu. Navzdory pohnutým životním osudům a dobrovolně nedobrovolným putováním daleko od svého rodiště, nosil Komenský Moravu hluboko ve svém srdci. Svědčí o tom mimo jiné i slovo Moravus (latinsky Moravan), které v zahraničí přidával ke svému jménu.  Zcela v tomto duchu pak hovoří i jeho dedikace na sklonku života: "Milé matce mé vlasti, zemi Moravské, jeden z věrných synů jejích."

Podívejme se teď trochu blíže na život jednoho z největších Moravanů všech dob.

Jan Amos Komenský se narodil 28. března roku 1592. O místo jeho rodiště "soupeří" hned několik lokalit. V podstatě není historického pramene, který by na tuto otázku jednoznačně odpověděl. S přívlastkem nejpravděpodobnější se výběr zužuje na obec Nivnici a město Uherský Brod3. Základní vzdělání absolvoval slovácký rodák ve Strážnici na bratrské škole. Zřejmě již v dětství tak narazil na svého budoucího mecenáše, dalšího velkého Moravana – Karla staršího ze Žerotína. Ten tehdy spravoval Strážnici jako poručník za nezletilého Jana Bedřicha ze Žerotína. K širším kontaktům, které i Komenskému v mnoha ohledech určily životní cestu, došlo později v Přerově, kde rovněž navštěvoval bratrskou školu. Tam svým nadáním upoutal pozornost rektora Jana Albína a byl doporučen pro duchovní dráhu. Od roku 1608 je tak Komenský úžeji spjat s Jednotou bratrskou, která se mu stala "novou matkou a ochránkyní." Jednota bratrská strategicky podporovala vzdělání jako jednu z nejvýznamnějších zbraní proti sílící vlně rekatolizace. Součástí tohoto trendu byly i zahraniční studia a cesty. I proto po Přerově Komenský studoval od roku 1611 v Herbornu, po té absolvoval poznávací cesty po Německu i Nizozemí a tuto zahraniční stáž ukončil roku 1614 v Heidelbergu. Univerzita tohoto města byla tou dobou přední evangelickou školou na německé půdě. Peníze určené na návrat, utratil mladý Moravan za Koperníkův rukopis a tak se na cestu domů vypravil pěšky. Vzhledem k tomu, že se jednalo o více než 500 km., byl to dozajista úctyhodný fyzický výkon.                                                  Logo univerzity v Heidelbergu

Po návratu ze zahraničí působil Komenský jako rektor v Přerově a po té ve Fulneku, kde byl vysvěcen na kněze. Ve Fulneku zřejmě prožil nejklidnější a nejšťastnější léta svého života. Oženil se s Magdalenou Vizovskou a na roky strávené na pomezí Moravy a Slezska v budoucnu rád vzpomínal. Po vypuknutí stavovského povstání v Čechách, které se proti vůli Karla staršího ze Žerotína rozšířilo i na Moravu, vyjadřoval Komenský podporu radikální straně v čele s Ladislavem Velenem z Žerotína. Stejně jako většina evangelíků věřil, že nastal čas změny od Habsburků a katolické nadvlády. A podobně jako většina evangelíků, ani Komenský nechápal prozřetelnost svého mecenáše, jehož odhady byly v tomto případě přesné. Porážka povstání roku 1620 sice Moravě nepřinesla tak tvrdé represe jako Čechám, ale pro evangelíky odmítající konverzi měla stejné důsledky. Komenskému tak nastal čas úkrytů na Žerotínově panstvích, kde také sepsal  díla jako  Truchlivý, Hlubina bezpečnosti a později Labyrint světa a ráj srdce.  Posledně jmenovaný spis věnoval svému ochránci a podporovateli Karlu staršímu ze Žerotína.

Roku 1622 ovdověl, když jeho manželka podlehla morové epidemii. V Brandýse nad Orlicí, který tehdy patřil Žerotínům, se Jan Amos podruhé oženil s Marií Dorotou Cyrilovou. Z východních Čech vedla roku 1628 cesta Komenského do Polského Lešna, které se tou dobou stávalo centrem bratrského exilu. Tam byl také zvolen biskupem Jednoty. V Lešnu začal jeho zájem o pedagogiku, když se stal zástupcem rektora tamního gymnázia. Do této doby spadají jeho díla Velká didaktika, Informatorium školy mateřské a zejména Brána jazyků otevřená, která Komenskému zajistila věhlas.

Brzy k němu mířily nabídky z velké části Evropy. Roku 1641 odchází na pozvání parlamentu doAnglie, kde i přednáší před Královskou akademií věd. Rok na to míří jeho kroky do Švédska, ve kterém shodně s většinou evangelického exilu vidí naději pro svoji víru na Moravě. Ve Švédsku měl Komenský pod patronací Louise de Geera4 reformovat školství. V severské zemi napsal Nejnovější metodu jazyků a část Obecné nápravy věcí lidských. Jeho úsilí zde však ve velké míře, nebylo navzdory nátlaku vlivného nizozemského mecenáše přijato. Roku 1648 se Jan vrátil do Lešna, kde pochoval svoji nemocnou manželku. Vestfálský mír téhož roku pak pohřbil naději na návrat do vlasti. Pod tíhou této skutečnosti sepsal Kšaft umírající matky Jednoty bratrské.                                                           

                                                                                                                                                                                                                              

O rok později se potřetí oženil s více než o třicet let mladší Janou Gajusovou původem z Týna nad Vltavou. Mezi lety 1651 a 1654 působil Komenský na žádost uherského šlechtice Zikmunda Rákocziho5 v městě Sárospatak (Blatný Potok - severovýchod dnešního Maďarska). Obdobně jako ve Švédsku i zde měl reformovat školství, ale paralelně se skandinávskou zemí, ani v Uhersku své záměry nedokončil. Do této etapy spadají jeho spisy Svět v obrazech a Škola hrou.  

Roku 1654 se Komenský vrátil do Lešna. Zde se věnoval Panosofii a vydal Slovník české řečiSlovník pansofických definic. Švédsko – polský konflikt se tomuto městu, alespoň zpočátku vyhýbal. Nakonec ale útrapy války postihly roku 1656 i Komenského útočiště a velkou část města při obléhání zasáhl požár. Komenský přišel takřka o veškerý majetek a plameny strávily i velkou část jeho rukopisů. Téhož roku proto odjíždí Jan Amos na pozvání Ludvíka de Geera do Amsterdamu, kde prožil poslední roky svého života a kde byla  vydána velká část jeho díla. Zemřel po delší nemoci 15. Listopadu 1670 a pochován je v kostelíku v Naardenu.

             Ludvík de Geer

     podporovatel Komenského

Komenského život i dílo jsou nestárnoucí inspirací. Spatřujeme neutichající sílu ducha, která navzdory všem útrapám hnala ušlechtilého Moravana vpřed. Věřil nejen v Boha, ale i v lepší lidstvo a nápravu, která leží v toleranci, vzdělání a poznání. Poselství Jana Amose Komenského bychom měli mít na paměti.

Zajímavosti

Prakticky od chvíle kdy Komenský opustil svoji vlast, nepřestával věřit v brzký návrat a obrat poměrů. Když vojenská a politická situace nenabízela tyto předpoklady, uchyloval se k víře v proroctví, které je naplňovaly. Sepisoval projevy vizionářů, například Kristýny Poniatowské, Kryštofa Kottera či Mikuláše Drabíka a dokonce je používal při apelaci na politické představitele.

Jan Amos Komenský se ve všem snažil působit komplexně. Zájem o pansofii ("vševědu") nebyla jen póza myslitele, ale skutečný životní postoj. Komenský se snažil pochopit veškerenstvo dění a věcí. Málo známý je například fakt, že se pokoušel sestrojit perpetum mobile. Jeho soustrojí mělo být poháněno závažími, která gravitační silou vytváří pohyb. Zajímavý, byť neúspěšný pokus o přeměnu přírodních sil v mechanický pohyb.

Mapa Moravy, kterou vydal roku 1627 v Nizozemí, se svým precizním vypracováním stala na příštích 100 let nejčastějším kartografickým zobrazením Komenského rodné země.

Zájem o Komenského práci překračoval již za jeho života přírodní i ideologické hranice. Mnozí kolonizátoři Severní Ameriky chtěli vtělit Komenského teze do "Nového světa". Dokonce i katolická Francie prostřednictvím kardinála Richelieu několikrát oslovila Jana Amose, se snahou získat jej pro své prostředí.

Poznámky:

1) Takto se Komenský uvedl v díle Opera omnia didactica roku roku 1657

2) v poznámkovém archu o všenápravě: Clamores Eliae(Výzvy Eliášovy) sepsaném mezi lety 1665 - 1670

3) Obvykle bývá uváděna také obec Komňa, ale tu zmínil pouze Komenského přítel Mikuláš Drabík a to jen v jednom případě

4) Ludvík de Geer (1587 – 1657) – valonský šlechtic a podnikatel; prostřednictvím válečných obchodů vlivná persona západní Evropy; Komenského podporoval i jeho syn       Vavřinec de Geer (1614 – 1666) 

5) Zikmund Rákoczy (1623 – 1652) – bratr sedmihradského knížete Jiřího II. Rakoczyho

Použitá literatura:

Kumpera, J: Jan Amos Komenský – Poutník na rozhraní věků, Ostrava 1992

Polišenský, J: Komenský – Muž labyrintů a naděje, Praha 1996

Kožík, F: Světlo v temnotách – Bolestný a hrdinský život Jana Amose Komenského, Praha 1970

Válka, J: Dějiny Moravy II. – Morava reformace, renesance a baroka, Brno 1996

Ottova encyklopedie obecných vědomostí, Praha 1910

Pro Moravskou národní obec zpracoval Jaroslav Svozil

V Postřelmově 21. 2. 2012

Související články

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2 (1x)

Vzpomínka na Jaroslava Mezníka

14. listopad 2011 | 19.11 | rubrika: VýznamnÍ Moravané
Je zarážející, že my Moravané často zapomínáme na velké osobnosti, které ve své dlouhé historii Morava měla. Jednou z výrazných osobností z období, kdy v Československu ještě fungovalo zemské zřízení, byl prezident země Moravskoslezské JUDr. Jaroslav Mezník.
Vzpomínka na Jaroslava Mezníka (†14.11.1941). posledního prezidenta země Moravskoslezské
Prosím klikněte na následující odkaz:

www2.brno.cz/index.php

Související články

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

JOŠT MORAVSKÝ

28. září 2011 | 13.45 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

Jošt MoravskýDne 1.řijna léta Páně 1410 byl moravský markrabě Jošt Lucemburský, zvaný též Moravský, ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen hlasy pěti kurfiřtů římským králem. Letos si tedy připomínáme 601. výročí této z hlediska Moravy důležité události. Mnoho měst i obcí po celé Moravě vzdá čest této významné osobnosti vyvěšením moravské zemské vlajky na budově radnice. 

cs.wikipedia.org/wiki/Jo%C5%A1t_Moravsk%C3%BD

zamoravu.eu/2011/09/brno-pozvanka-na-den-za-moravu-1-10-2011/

MORAVSKÁ ZEMSKÁ VLAJKA

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Bludov - Žerotínská hrobka

11. září 2011 | 10.46 | rubrika: VýznamnÍ Moravané
Dnes, to je 11.září 2011, je den otevřených dveří do žerotínské hrobky v Bludově na Šumpersku a to od 14 do 17 hodin. Karel st.ze ŽerotínaMoravané, nenechte si ujít tuto jedinečnou možnost prohlídky místa posledního odpočinku významné osobnosti Moravy a ochránce moravských zemských svobod Karla st. ze Žerotína a dalších představitelů tohoto šlechtického rodu. Zajímavá jistě bude také přednáška magistra Drahomíra Polácha Čarodějnické procesy, která se koná také v neděli od 17 hodin na zámku v Bludově. 

www.bludov.cz/O-Bludove/Pametihodnosti-obce-Bludov/Zerotinska-hrobka.html

www.bludov.cz/Obecni-urad/Hlaseni-rozhlasu/

Na obrázku je pomník významného moravského zemského politika a představitele stavovské opozice Karla st. ze Žerotína ( 1564 - 1636 ), vytvořený akademickým sochařem V. Makovským v roce 1936. Tento pomník je umístěn na nádvoří Nové radnice v Brně.

www.mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-nova-radnice.html

Související články

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)

Moravský markrabě Jošt Lucemburský

18. leden 2011 | 18.21 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

Jošt MoravskýDnes si připomínáme 600. výročí umrtí jedné z nejvýraznějších osobností naší historie moravského markraběte a římského krále Jošta Lucemburského.

Markrabě Jošt Lucemburský, zvaný též Moravský, zemřel náhle a za nejasných okolností na brněnském hradě Špilberku dne 18.ledna léta Páně 1411.   

   

Zajímavé odkazy : 

www.jostmoravsky.cz/

cs.wikipedia.org/wiki/Jo%C5%A1t_Moravsk%C 

www.opava-city.cz/scripts/detail.php

                                


žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Karel starší. ze Žerotína - ČT 24

9. leden 2011 | 12.14 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

Ochránce moravských zemských a náboženských svobod Karel starší ze Žerotína v pořadu na ČT 24. 
Vážení čtenáři a návštěvníci mého blogu, klikněte na odkaz a podívejte se na zajímavý pořad Historický magazín.

www.ct24.cz
Karel starší ze Žerotína se právě před 400 lety stal moravským zemským hejtmanem. Tento nesmírně vzdělaný šlechtic, stavovský politik, příslušník Jednoty bratrské a pobělohorský exulant zůstává poněkud ve stínu velkých...

www.ct24.cz/textove-prepisy/historicky-magazin/41522-karel-starsi-ze-zerotina/

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Moravský malíř Joža Uprka

18. prosinec 2010 | 19.28 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

Zajimavé video na YouTube o skvělé osobnosti moravské kultury a umění, kterou je bezesporu malíř Joža Uprka. Tento malíř své náměty čerpal v moravském lidovém folkloru a tradicích Moravanů.

Prosím klikněte na následující odkaz : www.youtube.com/watch

Video ukazuje obrazy tohoto skvělého malíře a celé video doprovází muzika Strážnické cimbálovky.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Petr Bezruč moravský básník a slezský bard

6. listopad 2010 | 15.00 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

Díky mojí dceři, která studuje střední školu se mi do rukou po dlouhých letech dostala kniha básní Petra Bezruče, Slezské písně. Už jako dítě na základní škole jsemBezruč se setkal s některými básněmi této sbírky. Mládí jsem prožil v době normalizace a reálného socialismu a tomu odpovídal i výběr básní, které nám byly v hodinách literatury předkládány k četbě a učení. Všichni moji vrstevníci mi jistě dají za pravdu, že každý si jako první vybaví báseň Ostrava v které je nosným tématem sociální nespravedlnost a vykořisťování člověka jiným člověkem. Mne ale dnes zaujaly jiné Bezručovi básně.  

Lazy

Na podkopané na nivě                   

v té zemi plné sazí

( a milované vášnivě! )

tam leží naše Lazy :

píšťaly ostré hvízdají,

komíny nebe mhouří,

vysoké pece dýmají -

chlop Křístek také kouří. 

Moravská škola skonává,

Poláci nám ji vzali,

moravská dávná zástava

se z cimbuří nám svalí,

vrah do hradu se dobývá,

než do prachu nás srazí,

křik zoufalý se ozývá :

Kdo zachrání nám Lazy?

Hrot ostrý míří nám do plec,

boj litý v tvrzi zuří,

chlop Křístek, věrný Moravec,

vystoupí na cimbuří,

a než se šiky unaví,

než neodrazí ránu,

chlop Křístek školu postaví

moravskou murovanú! 

Tam zlaté klasy nezrají,

kde uhelné jsou jámy,

rolnické grunty klesají

do Molochovy tlamy,

však kdyby silných do nebes

komíny měly růsti,

chlop Křístek, bitý Moravec,

on Lazů nepopustí.

Za předků stojí svatou věc,

za otců práva čistá

chlop Křístek, pevný Moravec,

a neuhýbá z místa,

nech nepřítel luk napíná,

nech Dombrová jde v zkázu,

nech Datyň, Suchá, Karviná - 

on nepopustí Lazů !

Dombrová I.

Jsme Moravci, ale jsme z Dombrové,

je možné jiný kdosi z Doubravy,

kde Doubrava, to vědí bohové,

snad při Praze, na břehu Vltavy.

Tak mluvil otec náš, mluvili dědové,

 tak od kolébky znělo v šediny,

my žili jsme i zhasnem v Dombrové,

co páni z Čech, nám křtíte dědiny?

Ta Doubrava - tak u nás nepraví,

tak z ciziny snad řondí rodáci ...

Jsou rozumnější lidé z dálavy?

Když polsky Dombrová, tak Poláci.

 Střebovský mlýn

Ber, ber, ber lidu rodnou řeč, ber.

Rež hrnul do koše moravský děd,

moravsky říkal tu starky mé ret,

ber, ber, ber lidu rodnou řeč, ber.

Rež, rež, šeredná rež roste, rež

na poli otců mých. Střebovský mlýn

zní řečí cizinců. V rozběhlý klín

pýchy a bohatství padla má rež.

Z Hrnčířů krve jsem. Střebovský mlýn 

hrčel mi do sluchu za mladých dní.

Pod drnem děd spí. Řeč falešná zní

ze rtů mé přízně - míň střebovský mlýn.

Polská Ostrava

Jsem Polská Ostrava, však lidu moravského.

Bez dýmu žila jsem let, dlouhých na tisíce,

van ostrý letěl v důl z hřebene kopce mého

a čistá, průhledná šuměla Ostravice.

V mé sešli hlubiny, lampy světlé za pasem,

žil černých našli směs, co nitrem mým se vinou,

dým nebe zahalil, kam věky hleděla jsem,

a pece vysoké se zdvihly nad Lucinou.

"Když kraj se proměnil, zvuk změňme jména tvého,"

ti tvoji konšelé z západu kuposledku.

JSEM POLSKÁ OSTRAVA NÁRODA MORAVSKÉHO !

Přibylec lhostejný jen mění jména předků !

Přibylec nadutý národa jazyk psuje:

on švarné Lucině sází háček na hlavu,

on nezná Karviné, on Karvín ji jmenuje

a gminu Dombravu on křestí na Doubravu.

Učenec kožený, jemuž je život cizí,

ve středu sedí knih, tak jako pauk u dachu,

na mapě zakreslí , kde moravský lid zmizí, 

falešné hranice a nadává nám Lachů.

Moravský národe, nedej mi jména bráti !

Řeč sladká těšínská znět bude sladkým hlasem,

až vtáhneš v radnici, až TY tam budeš státi,

mé jméno vrátíš mi, co věky nosila jsem.

Vysvětlivky :  chlop - muž

                       Moravec - Moravan 

                       murovaný - zděný

                       dach - střecha

                       pauk - pavouk

                       rež - žito

                       řondit - mluvit

                       gmina - obec

  You Tube : Básně Petra Bezruče -  prosím klikněte na odkazy:

www.youtube.com/watch

www.youtube.com/watch     

  www.youtube.com/watch

Na stránkách Poezie moravského disentu báseň o básníkovi Petru Bezručovi:

www.youtube.com/watch

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2 (1x)

Sv. Rostislav Moravský

26. říjen 2010 | 19.53 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

‎28. ŘÍJEN – Zamyšlení nad odkazem sv. Rostislava

Klikněte na tento odkaz :  zamoravu.eu/2010/10/28-rijen-zamysleni-nad-odkazem-sv-rostislava/

Nový videodokument MNO o sv. Rostislavovi.

Klikněte na tento odkaz : www.youtube.com/watch

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Svatý Rostislav

20. říjen 2010 | 20.30 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

28. říjen si většina lidí v České republice spojuje se státním svátkem na oslavu založení Československé republiky, ale pro nás Moravany má toto datum ještě jeden význam. Podle pravoslavného kalendáře si totiž 28.řijna připomeneme svátek sv. Rostislava. V řijnu roku 1994 byl sv. Rostislav pravoslavnou církví prohlášen za svatého. Slavnost svatořečení moravského panovníka proběhla 29. řijna ve slovenském Prešově a o den později, tedy 30.řijna v Brně.

Svatý Rostislav ( panování 846 - 870 )sv.Rostislav

Pocházel ze slavné moravské dynastie Mojmírovců. Datum jeho narození bohužel není známo, zato víme, že měl bratra Bogislava, manželku Miloslavu a byl synovcem knížete Mojmíra I. zakladatele mocné středoevropské říše Velké Moravy. 

Roku 846 v polovině srpna až září podnikl východofranský král Ludvík Němec vojenskou výpravu proti " moravským Slovanům " a ustanovil jim za vévodu Rostislava ( Rastislava ), synovce Mojmírova. Rostislav však nebyl pokorným panovníkem, protože se snažil o vlastní politiku nezávislou na Francích, o čemž svědčí časté vojenské střety Moravanů s vojenskými oddíly východofranckého krále Ludvíka Němce. V roce 861 Moravané jako spojenci markrabího Východní marky Karlomana ( syna Ludvíka Němce ) pronikli při tažení proti východofranskému králi až k řece Inn.

 Mezi lety 862 a 863  vysílá velkomoravský kníže Rostislav poselstvo k byzantskému císaři Michalovi III. se žádostí o vyslání učitelů křesťanské víry:

 " Země naše je pokřtěna a není u nás učitele, který by nás vedl, vzdělával a vyložil nám svaté knihy. Neboť nerozumíme ani řeckému ani latinskému jazyku ... I pošlete nám učitele, kteří nám mohou vyložit slova knih i jejich význam ....   (  Život Konstantina Filosofa, kapitola XIV. )

Na Moravu přišla díky Rostislavově žádosti roku 863 křesťanská misie vedená soluňskými bratry Konstantinem - Filosofem ( Cyrilem ) a Metodějem. Zásluhou této misie se Morava stala kolébkou slovanské vzdělanosti. Konstantin vytvořil pro Moravany písmo tzv. hlaholici a pořizoval překlady z řečtiny do staroslověnštiny a spolu s  Metodějem přeložili i některé církevní texty. Na Moravě byl také vypracován zákoník světského práva - Zakon sudnyj ljuděm.

Kníže Rostislav vytvořil z  Velké Moravy mocnou středoevropskou říši, která hrála důležitou roli v tehdejší středověké Evropě.  Díky moudrému rozhodnutí tohoto moravského panovníka o pozvání výše zmíněné misie se Morava zapsala zlatým písmem do historie Evropy.

Není náhodou, že dne 25. 6. 2010 byla v archeologickém areálu Pohansko u Břeclavi, které bylo kdysi významným centrem Velké  Moravy, odhalena socha této významné osobnosti moravských dějin.

 Literatura : Dějiny Moravy v datech - František Čapka

                     Moravské letopisy - Lubomír E. Havlík

                      Státoprávní dějiny Moravy - PhDr. Pavel Balcárek

Zajímavé odkazy : http://vlastenci.cz/vladci/rastislav.php

                                 cs.wikipedia.org/wiki/Rostislav

                                

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)