Televizní vysílání pro Moravu a Slezsko

28. listopad 2010 | 19.24 | rubrika: Morava-naša vlast

Dobrá zpráva, konečně se v televizi chystá náhrada pořadu DOBRÉ RÁNO Z MORAVY A SLEZSKA, který byl nesmyslně a nekoncepčně zrušen.  

"Na Moravě a ve Slezsku půjdou navíc komentované Události v regionech plus ve 22.50 hodin...

 Prosím klikněte na následující odkaz:

www.digizone.cz/aktuality/ct-24-chysta-nove-porady-od-ledna-posili-regiony/

Můj příspěvek do diskuse pod článkem:

Dobrý den,
v tomto článku je dobře napsáno, že celý svět a hlavně vyspělá Evropa se vrací k regionalismu. Jedním z přirozených regionů nejen ČR, ale také Evropy jsou historické země Morava a Slezsko. Je proto ostudné, že v současné době neexistuje ucelené vysílání na veřejnoprávní televizi a ani rozhlasu pro celé území Moravy a Slezska! Já jako moravský divák se chci dovědět, co se děje na celé Moravě a ve Slezsku. Kdysi býval alespoň pořad DOBRÉ RÁNO Z MORAVY A SLEZSKA, který byl ale nesmyslně zrušen. Proto navrhuji zavedení každodenního vysílání, které by se mělo věnovat zpravodajství z celé Moravy a Slezska a to z kultury,politiky, sportu atd. Celé vysílání by mělo být proloženo rozhovory se zajímavými lidmi a hudebními ukázkami a klipy moravských a slezských skupin, zpěváků a hudebních těles všech žánrů. Přínosné by také byly diskuse na témata, která trápí náš moravsko - slezský region. Velmi by mne potěšilo, kdyby dostala v tomto vysílání prostor pravdivá a nezkreslená historie Moravy a Slezska a to z pohledu obyvatel Moravy a Slezska, ne z pohledu Čechů.Ve vysílání by měly být vyzvednuty významné osobnosti Moravy a SLEZSKA z historie i současného života. 
Prosím o zamyšlení a nápravu současného neuspokojivého stavu!
Děkuji za pochopení. S pozdravem moravský divák 
Stanislav Blažek

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Můj dopis ČT

28. listopad 2010 | 12.36 | rubrika: Morava-naša vlast

Dobrý den,

včera jsem na ČT2 sledoval pořad Poutní místa, který se věnoval jednomu z nejkrásnějších moravských měst - Mikulovu. Pořad byl pěkný, ale velmi mne pobouřil pan Somr svým výrokem o tom, že Jan Skácel byl velkým " českým" básníkem. Vážím si tohoto skvělého herce, ale toto tvrzení je nepravdivé. Jan Skácel byl hrdý Moravan a veřejně se zasazoval za obnovu zemských svobod Moravy! Kdysi Jan Skácel prohlásil:" Morava je podivuhodná země, už proto, že je a není.Kdysi bývala hrdým markrabstvím a dnes o ní slyšíme jen z předpovědi počasí ..."
Jan Skácel byl a v našich moravských srdcích zůstává velkým MORAVSKÝM básníkem!
Ještě si kladu otázku, proč se tolik média a to i veřejnoprávní snaží, aby vše moravské bylo nahrazeno nesprávným přídomkem
"český,česká,české"!
Prosím, abyste se nad tím zamysleli. Krásný den Vám přeje divák z Moravy
Standa Blažek

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 5 (1x)

Trocho moravské muzike pro lepši nálado

11. listopad 2010 | 19.39 | rubrika: Hudba

Písničky různých hudebních žánrů. Všem návštěvníkům mého blogu přeji příjemnou zábavu při sledování a poslechu těchto klipů .

Kdyby byla Morava www.youtube.com/watch
Kalabo - Morava -   www.youtube.com/watch
Velká Morava - Nebudu pít  -www.youtube.com/watch
Hodně drsná muzika ostravské metalové kapely Malignant Tumour - Earthshaker  -  www.youtube.com/watch
Stracené ráj -  Sigma Olomouc -  www.youtube.com/watch
Stracené ráj - Vašek  -  www.youtube.com/watch

Stracené ráj

Na obrázku je skupina Stracené ráj při svém vystoupení u nás v Dlouhé Loučce na fotbalovém hřišti.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Historické události na Moravě

6. listopad 2010 | 16.13 | rubrika: Historie Moravy

Protože historie Moravy se prakticky ve škole neučí, rozhodl jsem se pravidelně upozorňovat na jednotlivé historické události na mém blogu.   ORLICA

V těchto dnech si, my Moravané, připomínáme události , které se odehrály v září až listopadu roku 1562.

Září 1562 - Na korunovaci nového krále Maxmiliána II. v Praze byla přítomna i delegace Moravanů.

Říjen 1562  -  Na sjezdu moravských stavů ve Vyškově bylo zvoleno dvanáctičlenné poselstvo, které mělo předložit  Maxmiliánovi II. ke schválení moravská zemská privilegia. Tato privilegia tradičně potvrzovali Moravskému markrabství všichni nově zvolení panovníci.

Listopad 1562 - Na zemském sněmu Moravského markrabství v Olomouci dostali moravští stavové od císaře Ferdinanda I. ujištění, že jejich privilegia a svobody budou zachovány, i když ještě za jeho života přijmou Ferdinandova syna Maxmiliána za pána Moravy. Po Maxmiliánově potvrzení moravských privilegií mu stavové složili hold jako markrabímu Moravy.

Literatura : Dějiny Moravy v datech - František Čapka

                    Moravské letopisy  -  Lubomír E. Havlík.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Petr Bezruč moravský básník a slezský bard

6. listopad 2010 | 15.00 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

Díky mojí dceři, která studuje střední školu se mi do rukou po dlouhých letech dostala kniha básní Petra Bezruče, Slezské písně. Už jako dítě na základní škole jsemBezruč se setkal s některými básněmi této sbírky. Mládí jsem prožil v době normalizace a reálného socialismu a tomu odpovídal i výběr básní, které nám byly v hodinách literatury předkládány k četbě a učení. Všichni moji vrstevníci mi jistě dají za pravdu, že každý si jako první vybaví báseň Ostrava v které je nosným tématem sociální nespravedlnost a vykořisťování člověka jiným člověkem. Mne ale dnes zaujaly jiné Bezručovi básně.  

Lazy

Na podkopané na nivě                   

v té zemi plné sazí

( a milované vášnivě! )

tam leží naše Lazy :

píšťaly ostré hvízdají,

komíny nebe mhouří,

vysoké pece dýmají -

chlop Křístek také kouří. 

Moravská škola skonává,

Poláci nám ji vzali,

moravská dávná zástava

se z cimbuří nám svalí,

vrah do hradu se dobývá,

než do prachu nás srazí,

křik zoufalý se ozývá :

Kdo zachrání nám Lazy?

Hrot ostrý míří nám do plec,

boj litý v tvrzi zuří,

chlop Křístek, věrný Moravec,

vystoupí na cimbuří,

a než se šiky unaví,

než neodrazí ránu,

chlop Křístek školu postaví

moravskou murovanú! 

Tam zlaté klasy nezrají,

kde uhelné jsou jámy,

rolnické grunty klesají

do Molochovy tlamy,

však kdyby silných do nebes

komíny měly růsti,

chlop Křístek, bitý Moravec,

on Lazů nepopustí.

Za předků stojí svatou věc,

za otců práva čistá

chlop Křístek, pevný Moravec,

a neuhýbá z místa,

nech nepřítel luk napíná,

nech Dombrová jde v zkázu,

nech Datyň, Suchá, Karviná - 

on nepopustí Lazů !

Dombrová I.

Jsme Moravci, ale jsme z Dombrové,

je možné jiný kdosi z Doubravy,

kde Doubrava, to vědí bohové,

snad při Praze, na břehu Vltavy.

Tak mluvil otec náš, mluvili dědové,

 tak od kolébky znělo v šediny,

my žili jsme i zhasnem v Dombrové,

co páni z Čech, nám křtíte dědiny?

Ta Doubrava - tak u nás nepraví,

tak z ciziny snad řondí rodáci ...

Jsou rozumnější lidé z dálavy?

Když polsky Dombrová, tak Poláci.

 Střebovský mlýn

Ber, ber, ber lidu rodnou řeč, ber.

Rež hrnul do koše moravský děd,

moravsky říkal tu starky mé ret,

ber, ber, ber lidu rodnou řeč, ber.

Rež, rež, šeredná rež roste, rež

na poli otců mých. Střebovský mlýn

zní řečí cizinců. V rozběhlý klín

pýchy a bohatství padla má rež.

Z Hrnčířů krve jsem. Střebovský mlýn 

hrčel mi do sluchu za mladých dní.

Pod drnem děd spí. Řeč falešná zní

ze rtů mé přízně - míň střebovský mlýn.

Polská Ostrava

Jsem Polská Ostrava, však lidu moravského.

Bez dýmu žila jsem let, dlouhých na tisíce,

van ostrý letěl v důl z hřebene kopce mého

a čistá, průhledná šuměla Ostravice.

V mé sešli hlubiny, lampy světlé za pasem,

žil černých našli směs, co nitrem mým se vinou,

dým nebe zahalil, kam věky hleděla jsem,

a pece vysoké se zdvihly nad Lucinou.

"Když kraj se proměnil, zvuk změňme jména tvého,"

ti tvoji konšelé z západu kuposledku.

JSEM POLSKÁ OSTRAVA NÁRODA MORAVSKÉHO !

Přibylec lhostejný jen mění jména předků !

Přibylec nadutý národa jazyk psuje:

on švarné Lucině sází háček na hlavu,

on nezná Karviné, on Karvín ji jmenuje

a gminu Dombravu on křestí na Doubravu.

Učenec kožený, jemuž je život cizí,

ve středu sedí knih, tak jako pauk u dachu,

na mapě zakreslí , kde moravský lid zmizí, 

falešné hranice a nadává nám Lachů.

Moravský národe, nedej mi jména bráti !

Řeč sladká těšínská znět bude sladkým hlasem,

až vtáhneš v radnici, až TY tam budeš státi,

mé jméno vrátíš mi, co věky nosila jsem.

Vysvětlivky :  chlop - muž

                       Moravec - Moravan 

                       murovaný - zděný

                       dach - střecha

                       pauk - pavouk

                       rež - žito

                       řondit - mluvit

                       gmina - obec

  You Tube : Básně Petra Bezruče -  prosím klikněte na odkazy:

www.youtube.com/watch

www.youtube.com/watch     

  www.youtube.com/watch

Na stránkách Poezie moravského disentu báseň o básníkovi Petru Bezručovi:

www.youtube.com/watch

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2 (1x)

Sv. Rostislav Moravský

26. říjen 2010 | 19.53 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

‎28. ŘÍJEN – Zamyšlení nad odkazem sv. Rostislava

Klikněte na tento odkaz :  zamoravu.eu/2010/10/28-rijen-zamysleni-nad-odkazem-sv-rostislava/

Nový videodokument MNO o sv. Rostislavovi.

Klikněte na tento odkaz : www.youtube.com/watch

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Velkomoravský Veligrad (upoutávka)

26. říjen 2010 | 13.33 | rubrika: Historie Moravy

Upoutávka na film "Velkomoravský Veligrad" (rež. R. Chudoba) v expozici Památník Velké Moravy (Slovácké muzeum, Uh. Hradiště).

Klikněte prosím na tento odkaz : www.youtube.com/watchKříž

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Svatý Rostislav

20. říjen 2010 | 20.30 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

28. říjen si většina lidí v České republice spojuje se státním svátkem na oslavu založení Československé republiky, ale pro nás Moravany má toto datum ještě jeden význam. Podle pravoslavného kalendáře si totiž 28.řijna připomeneme svátek sv. Rostislava. V řijnu roku 1994 byl sv. Rostislav pravoslavnou církví prohlášen za svatého. Slavnost svatořečení moravského panovníka proběhla 29. řijna ve slovenském Prešově a o den později, tedy 30.řijna v Brně.

Svatý Rostislav ( panování 846 - 870 )sv.Rostislav

Pocházel ze slavné moravské dynastie Mojmírovců. Datum jeho narození bohužel není známo, zato víme, že měl bratra Bogislava, manželku Miloslavu a byl synovcem knížete Mojmíra I. zakladatele mocné středoevropské říše Velké Moravy. 

Roku 846 v polovině srpna až září podnikl východofranský král Ludvík Němec vojenskou výpravu proti " moravským Slovanům " a ustanovil jim za vévodu Rostislava ( Rastislava ), synovce Mojmírova. Rostislav však nebyl pokorným panovníkem, protože se snažil o vlastní politiku nezávislou na Francích, o čemž svědčí časté vojenské střety Moravanů s vojenskými oddíly východofranckého krále Ludvíka Němce. V roce 861 Moravané jako spojenci markrabího Východní marky Karlomana ( syna Ludvíka Němce ) pronikli při tažení proti východofranskému králi až k řece Inn.

 Mezi lety 862 a 863  vysílá velkomoravský kníže Rostislav poselstvo k byzantskému císaři Michalovi III. se žádostí o vyslání učitelů křesťanské víry:

 " Země naše je pokřtěna a není u nás učitele, který by nás vedl, vzdělával a vyložil nám svaté knihy. Neboť nerozumíme ani řeckému ani latinskému jazyku ... I pošlete nám učitele, kteří nám mohou vyložit slova knih i jejich význam ....   (  Život Konstantina Filosofa, kapitola XIV. )

Na Moravu přišla díky Rostislavově žádosti roku 863 křesťanská misie vedená soluňskými bratry Konstantinem - Filosofem ( Cyrilem ) a Metodějem. Zásluhou této misie se Morava stala kolébkou slovanské vzdělanosti. Konstantin vytvořil pro Moravany písmo tzv. hlaholici a pořizoval překlady z řečtiny do staroslověnštiny a spolu s  Metodějem přeložili i některé církevní texty. Na Moravě byl také vypracován zákoník světského práva - Zakon sudnyj ljuděm.

Kníže Rostislav vytvořil z  Velké Moravy mocnou středoevropskou říši, která hrála důležitou roli v tehdejší středověké Evropě.  Díky moudrému rozhodnutí tohoto moravského panovníka o pozvání výše zmíněné misie se Morava zapsala zlatým písmem do historie Evropy.

Není náhodou, že dne 25. 6. 2010 byla v archeologickém areálu Pohansko u Břeclavi, které bylo kdysi významným centrem Velké  Moravy, odhalena socha této významné osobnosti moravských dějin.

 Literatura : Dějiny Moravy v datech - František Čapka

                     Moravské letopisy - Lubomír E. Havlík

                      Státoprávní dějiny Moravy - PhDr. Pavel Balcárek

Zajímavé odkazy : http://vlastenci.cz/vladci/rastislav.php

                                 cs.wikipedia.org/wiki/Rostislav

                                

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Pozvánka na motokros do Dlouhé Loučky

9. říjen 2010 | 17.47 | rubrika: Naša dědina

Autoklub Dlouhá Loučka v AČR pořádá v neděli 10.10.2010

Mistrovství Moravy v motokrosu.  MORAVSKÁ ZEMSKÁ VLAJKA

Trénink je v 8.00 hodin, soutěž začíná ve 12.30 hodin.  

Loučská kotlina už zítra v neděli přivítá nejlepší motokrosové jezdce z celé Moravy, proto se přijeďte k nám do Dlouhé Loučky  podívat . Fotografie jsou z loňského závodu Mistrovství Moravy u nás v Dlouhé Loučce.motokrosmotokrosmotokros                                                                 

motokrosmotokros

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2 (1x)