Dějiny peněz - 3.díl

23. červenec 2010 | 19.08 |
› 

Ražby Otty II. Černého - Dalším významným obdobím v mincovnictví olomouckého údělu představuje doba vlády Otty II. Černého, který po Svatoplukovi nastoupil v olomouckém údělu ( 1107 - 1110 a  1113 - 1125 ). Oblíbeným námětem na jeho denárech je postavička s kopím a štítem nebo hlavička umístěná v malém vnitřním kruhu. Častěji se však objevuje poprsí s křížkem nebo kopím.Mnohé z jeho denárů jsou již  poněkud širšího stříšku a některé z nich s velmi zajímavým ikonografickým obsahem, jako jsou například tři žezla, symbolizující jednotu. Jejich tradice je původu velkomoravského a mohla by tak do jisté míry být jejím odrazem na začátku 12.století. Tři vyobrazená žezla symbolizují snad i tři moravské úděly, reprezentované olomouckým, brněnským a znojemským hradem. Neméně zajímavým je i denár s vyobrazenou rybou, která je zde symbolem křesťanství a Ježiše Krista.

Ražby Vladislava I. - V době uvěznění Otty II. Černého na Křivoklátě spravoval olomoucký úděl v letech 1110 až 1113 kníže Vladislav I. Na jeho denárech se objevuje motiv knížete na koni s mečem nebo stojícího se štítem a praporcem nebo kopím.

Mince knížat Václava a Jindřicha - Po smrti Otty II. v bitvě u Chlumce se dostalo olomouckého údělu Václavovi, staršímu synu Svatopluka, a také Jindřichovi. Z období těchto údělných knížat je zajímavý denár s obrazem velkého hradního areálu.

Ražby Soběslava I. - Začátkem 30. let 12.století převzal český kníže Soběslav I. přímou vládu nad olomouckým údělem . Denáry, které nechal razit jako moravský údělný kníže mají často obraz poprsí s mečem nebo křížem.

Otta III. - Po smrti Soběslavově byl k roku 1140 povolán do olomouckého údělu z polského vyhnanství Otta III., syn Otty II. V té době dochází k otevřenému nepřátelství moravských knížat s českým knížetem Vladislavem a olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Vzpoura byla krutě potlačena v letech 1143 a 1146, kdy byla dokonce nad Moravou vyslovena církevní klatba. Do doby vlády Otty III. jsou zařazovány denáry nápadně malého střížku, známé zejména z nálezu v Bzenci.

Ražby brněnského údělu - Brněnský úděl zaujímal větší část západní Moravy a rozprostíral se mezi řekami Svitavou, Svratkou, Oslavou i Jihlavou.Po rozdělení Moravy na úděly se stalo Brno střediskem brněnského údělu a brněnský hrad na Petrově sídlem údělného knížete. Kníže Břetislav, který rozdělil Moravu na údělná knížectví učinil vladařem v brněnském údělu svého syna Ottu I. , zatím co jeho bratr Konrád I. vládl v údělu znojemském. Z období let 1055 až 1061 pochází pravděpodobně jejich společná ražba , která je tak považována za nejstarší brněnskou minci vůbec.

 Následují ražby dalších údělných knížat, o kterých se můžete dočíst v knize Jiřího Sejbala - Dějiny peněz na Moravě . Z této knihy jsem i já čerpal informace pro tento článek .

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře