Svatý Rostislav - velkomoravský panovník

28. říjen 2012 | 12.57 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

Dnes, to je 28.října 2012, si díky státnímu svátku připomínáme vznik Československé republiky (28. října 1918). Pro nás Moravany má však toto datum ještě další význam. Dnes si totiž také připomínáme svatořečení velkomoravského panovníka Rostislava pravoslavnou církví (29. a 30. října 1994).


Mezi lety 862 - 863 vyslal kníže Rostislav poselstvo do Konstantinopole k byzantskému císaři Michalovi III. se žádostí o vyslání učitelů křesťanské víry.
Svatý Rostislav je patronem Moravy a moravského národa.
Mnoho radnic dnes na jeho počest vyvěsilo kromě státní, také moravskou vlajku.  

       
moravská vlajka

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Pozvánka

28. září 2012 | 13.31 | rubrika: Morava-naša vlast

Vážení přátelé, návštěvníci mého blogu,

chci Vás pozvat do Brna na moravský festival nazvaný Den za Moravu. Tuto akci pořádá již tradičně občanské sdružení Moravská národní obec .

Festival proběhne (v rámci brněnských Slavností vína) u příležitosti uplynutí 1190 let od první písemné zmínky o Moravanech z roku 822 a výročí 602 let od zvolení moravského markraběte Jošta římským králem (1. října 1410).


 
Den za Moravu

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Významný moravský den

15. září 2012 | 11.44 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

Dnes, to je 15. září, si mnoho měst a obcí po celé Moravě připomíná vyvěšením moravské vlajky narození významného moravského politika, diplomata, ochránce moravských zemských práv a svobod -  

Karla staršího ze Žerotína (15.září 1564 - 9.října 1636).  

 Karel st.ze ŽerotínaKarel st.ze ŽerotínaKarel st.ze ŽerotínaKarel st.ze Žerotína

Fotografie č. 1,2) Hrdá moravská dědina Dlouhá Loučka

3,4) Moravskou vlajku na radnici vyvěsilo také ŠumperkŠumperkměsto Uničov

 

 

 

5,6) Také město Šumperk si vyvěšením moravské vlajky připomenulo tohoto velkého Moravana

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Po krásách Moravské země - Hrubý Jeseník

3. srpen 2012 | 15.00 | rubrika: Cestování, turistika

Hrubý Jeseník není jen našim nejvyšším pohořím, ale zároveň patří k tomu nejkrásnějšímu, co nám obdivovatelům dalekých výhledů a romantických zákoutí moravská krajina nabízí. Přesvědčit se můžete sami z přiložených fotografií. JESENÍKYJESENÍKYJESENÍKY   

1,2,3) Červenohorské sedlo 

(1013 m n.m.)   

 4) Cestičkou na Keprník

 5,6,7,8) Na Keprníku 

(1423 m n.m.)

 9) Chata Jiřího na Šeráku 

(1351 m n.m.) 

 10) Naučná stezka

 11) Pohled od chaty do údolí

 12) Morava - má rodná zem

JESENÍKY

JESENÍKYJESENÍKYJESENÍKYJESENÍKY

JESENÍKY JESENÍKYJESENÍKY

JESENÍKY

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)

Den moravských duchovních patronů

4. červenec 2012 | 18.07 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

Cyril a MetodějZítra, to je 5.července si všichni Moravané a další slovanské národy budou připomínat den slovanských věrozvěstů, duchovních patronů Moravy a spolupatronů Evropy svatých Cyrila a Metoděje. 

Z historie :  Leta Páně 862 / 863 - Poselstvo knížete Rostislava se dostavilo do Konstantinopole k byzantskému císaři Michalovi III. se žádostí o vyslání učitelů křesťanské víry:

"Země naše je pokřtěna a není u nás učitele, který by nás vedl, vzdělával a vyložil nám svaté knihy. Neboť nerozumíme ani řeckému, ani latinskému jazyku ... I pošlete nám učitele, kteří nám mohou vyložit slova knih i jejich význam ..."

(Život Konstantina Filosofa, kap. XIV)

Leta Páně 863 nebo 864 přišla do Moravské země křesťanská misie vedená soluňskými bratry Konstantinem - Filozofem (Cyrilem) a Metodějem, aby zde zahájila epochální pastorační, literrární i organizátorskou práci. Konstantin vytvořil písmo (hlaholici), pořizoval překlady z řečtiny do staroslověnštiny a spolu s Metodějem přeložil i některé církevní texty (část Starého zákona, texty řeckého církevního práva). Na Moravě byl také vypracován zákoník světského práva - Zakon sudnyj ljuděm.

Zásluhou misie vedené sv. Konstantinem ( Cyrilem) a sv. Metodějem se Morava stala kolébkou slovanské vzdělanosti.

Literatura:
Dějiny Moravy v datech - František Čapka

LipinkaCyril a MetodějNa počest duchovních patronů Moravy svatých Cyrila a Metoděje  zítra zavlaje na 384 radnicích moravských měst a dědin tradiční žluto - červená moravská vlajka.

Cyril a MetodějCyril a MetodějCyril a Metoděj

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 1 (1x)

Dneska na zehradě

28. duben 2012 | 11.05 | rubrika: Zahrada

Zehrada je moja chlóba a včil v toť tu dobu je ase néhezči. Možete to posódit sami z méch fotek. Bez komentářa.JaroJaroJaroJaroJaroJaroJaroJaroJaroJaroJaroJaroJaroJaro

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Z HISTORIE

1. duben 2012 | 10.48 | rubrika: Historie

Moravský erb5. dubna 1355 - Při příležitosti své korunovace v Římě na císaře Říše římskoněmecké  potvrdil Karel IV. dědičné udělení Moravského markrabství Janu Jindřichovi se všemi právy, regáliemi a berněmi v celé zemi. Podle středověké teorie o " přenesení království" (translatio imperii) se soudilo, že království a královská koruna byla přenesena do Čech z Velké Moravy, takže státnost Čech byla odvozována ze státnosti Moravy.
  

Literatura: Dějiny Moravy v datech - František Čapka

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Moravské svatební koláčky

31. březen 2012 | 11.11 | rubrika: Moravská kuchyňa

Z moravské kuchyně
Moravské svatební koláčky Moravské svatební koláčky

Těsto : 6 lžiček cukru, čtvrt litru mléka, 7,5 dkg droždí, 50 dkg hladké mouky, 1 žloutek, 25 dkg tuku (Hera), 1 vejce na potření, špetka soli
Dále : drobenka, maková náplň (povidla), tvarohová náplň ( 400 g tvarohu, cukr, vanilkový cukr)
Příprava : Zaděláme těsto, vymícháme a ihned děláme koláčky (nenecháme kynout). Postupujeme tak, jako když se dělají malé kynuté buchty. Zabalené těsto s tvarohovou náplní vytvarujeme na koláček a uděláme důlek. Potřeme vejcem, navrch dáme náplň a posypeme drobénkou. Pečeme v předehřáté troubě asi 12 minut. Jedna dávka je asi 65 koláčků.
Dobró choť!

Související články

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2 (1x)

Jan Amos Komenský

27. březen 2012 | 17.00 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

Zítra, to je 28. března si všichni vzdělaní lidé připomenou výročí narození  velkého moravského učence Jana Amose Komenského  (28. března 1592 — 15. listopadu 1670), posledního biskupa Jednoty bratrské. Ne nadarmo byl nazván "učitelem národů".
V tento den mnoho obcí a měst po celé Moravě vyvěsí na počest této velké osobnosti moravskou vlajku.

Komenský

Jan Amos Komenský        

Kdo vlastně byl Jan Amos Komenský? Sám sebe charakterizoval jako: "původem Moravan, jazykem Čech a povoláním teolog."1 Tato věta se jeví pro definici neobvykle činorodého člověka, jehož teze ovlivňují pedagogiku, teologii a filosofii i po čtyřech staletích, jako silně nedostačující. Přesto má v sobě jistou vypovídající hodnotu. Navzdory pohnutým životním osudům a dobrovolně nedobrovolným putováním daleko od svého rodiště, nosil Komenský Moravu hluboko ve svém srdci. Svědčí o tom mimo jiné i slovo Moravus (latinsky Moravan), které v zahraničí přidával ke svému jménu.  Zcela v tomto duchu pak hovoří i jeho dedikace na sklonku života: "Milé matce mé vlasti, zemi Moravské, jeden z věrných synů jejích."

Podívejme se teď trochu blíže na život jednoho z největších Moravanů všech dob.

Jan Amos Komenský se narodil 28. března roku 1592. O místo jeho rodiště "soupeří" hned několik lokalit. V podstatě není historického pramene, který by na tuto otázku jednoznačně odpověděl. S přívlastkem nejpravděpodobnější se výběr zužuje na obec Nivnici a město Uherský Brod3. Základní vzdělání absolvoval slovácký rodák ve Strážnici na bratrské škole. Zřejmě již v dětství tak narazil na svého budoucího mecenáše, dalšího velkého Moravana – Karla staršího ze Žerotína. Ten tehdy spravoval Strážnici jako poručník za nezletilého Jana Bedřicha ze Žerotína. K širším kontaktům, které i Komenskému v mnoha ohledech určily životní cestu, došlo později v Přerově, kde rovněž navštěvoval bratrskou školu. Tam svým nadáním upoutal pozornost rektora Jana Albína a byl doporučen pro duchovní dráhu. Od roku 1608 je tak Komenský úžeji spjat s Jednotou bratrskou, která se mu stala "novou matkou a ochránkyní." Jednota bratrská strategicky podporovala vzdělání jako jednu z nejvýznamnějších zbraní proti sílící vlně rekatolizace. Součástí tohoto trendu byly i zahraniční studia a cesty. I proto po Přerově Komenský studoval od roku 1611 v Herbornu, po té absolvoval poznávací cesty po Německu i Nizozemí a tuto zahraniční stáž ukončil roku 1614 v Heidelbergu. Univerzita tohoto města byla tou dobou přední evangelickou školou na německé půdě. Peníze určené na návrat, utratil mladý Moravan za Koperníkův rukopis a tak se na cestu domů vypravil pěšky. Vzhledem k tomu, že se jednalo o více než 500 km., byl to dozajista úctyhodný fyzický výkon.                                                  Logo univerzity v Heidelbergu

Po návratu ze zahraničí působil Komenský jako rektor v Přerově a po té ve Fulneku, kde byl vysvěcen na kněze. Ve Fulneku zřejmě prožil nejklidnější a nejšťastnější léta svého života. Oženil se s Magdalenou Vizovskou a na roky strávené na pomezí Moravy a Slezska v budoucnu rád vzpomínal. Po vypuknutí stavovského povstání v Čechách, které se proti vůli Karla staršího ze Žerotína rozšířilo i na Moravu, vyjadřoval Komenský podporu radikální straně v čele s Ladislavem Velenem z Žerotína. Stejně jako většina evangelíků věřil, že nastal čas změny od Habsburků a katolické nadvlády. A podobně jako většina evangelíků, ani Komenský nechápal prozřetelnost svého mecenáše, jehož odhady byly v tomto případě přesné. Porážka povstání roku 1620 sice Moravě nepřinesla tak tvrdé represe jako Čechám, ale pro evangelíky odmítající konverzi měla stejné důsledky. Komenskému tak nastal čas úkrytů na Žerotínově panstvích, kde také sepsal  díla jako  Truchlivý, Hlubina bezpečnosti a později Labyrint světa a ráj srdce.  Posledně jmenovaný spis věnoval svému ochránci a podporovateli Karlu staršímu ze Žerotína.

Roku 1622 ovdověl, když jeho manželka podlehla morové epidemii. V Brandýse nad Orlicí, který tehdy patřil Žerotínům, se Jan Amos podruhé oženil s Marií Dorotou Cyrilovou. Z východních Čech vedla roku 1628 cesta Komenského do Polského Lešna, které se tou dobou stávalo centrem bratrského exilu. Tam byl také zvolen biskupem Jednoty. V Lešnu začal jeho zájem o pedagogiku, když se stal zástupcem rektora tamního gymnázia. Do této doby spadají jeho díla Velká didaktika, Informatorium školy mateřské a zejména Brána jazyků otevřená, která Komenskému zajistila věhlas.

Brzy k němu mířily nabídky z velké části Evropy. Roku 1641 odchází na pozvání parlamentu doAnglie, kde i přednáší před Královskou akademií věd. Rok na to míří jeho kroky do Švédska, ve kterém shodně s většinou evangelického exilu vidí naději pro svoji víru na Moravě. Ve Švédsku měl Komenský pod patronací Louise de Geera4 reformovat školství. V severské zemi napsal Nejnovější metodu jazyků a část Obecné nápravy věcí lidských. Jeho úsilí zde však ve velké míře, nebylo navzdory nátlaku vlivného nizozemského mecenáše přijato. Roku 1648 se Jan vrátil do Lešna, kde pochoval svoji nemocnou manželku. Vestfálský mír téhož roku pak pohřbil naději na návrat do vlasti. Pod tíhou této skutečnosti sepsal Kšaft umírající matky Jednoty bratrské.                                                           

                                                                                                                                                                                                                              

O rok později se potřetí oženil s více než o třicet let mladší Janou Gajusovou původem z Týna nad Vltavou. Mezi lety 1651 a 1654 působil Komenský na žádost uherského šlechtice Zikmunda Rákocziho5 v městě Sárospatak (Blatný Potok - severovýchod dnešního Maďarska). Obdobně jako ve Švédsku i zde měl reformovat školství, ale paralelně se skandinávskou zemí, ani v Uhersku své záměry nedokončil. Do této etapy spadají jeho spisy Svět v obrazech a Škola hrou.  

Roku 1654 se Komenský vrátil do Lešna. Zde se věnoval Panosofii a vydal Slovník české řečiSlovník pansofických definic. Švédsko – polský konflikt se tomuto městu, alespoň zpočátku vyhýbal. Nakonec ale útrapy války postihly roku 1656 i Komenského útočiště a velkou část města při obléhání zasáhl požár. Komenský přišel takřka o veškerý majetek a plameny strávily i velkou část jeho rukopisů. Téhož roku proto odjíždí Jan Amos na pozvání Ludvíka de Geera do Amsterdamu, kde prožil poslední roky svého života a kde byla  vydána velká část jeho díla. Zemřel po delší nemoci 15. Listopadu 1670 a pochován je v kostelíku v Naardenu.

             Ludvík de Geer

     podporovatel Komenského

Komenského život i dílo jsou nestárnoucí inspirací. Spatřujeme neutichající sílu ducha, která navzdory všem útrapám hnala ušlechtilého Moravana vpřed. Věřil nejen v Boha, ale i v lepší lidstvo a nápravu, která leží v toleranci, vzdělání a poznání. Poselství Jana Amose Komenského bychom měli mít na paměti.

Zajímavosti

Prakticky od chvíle kdy Komenský opustil svoji vlast, nepřestával věřit v brzký návrat a obrat poměrů. Když vojenská a politická situace nenabízela tyto předpoklady, uchyloval se k víře v proroctví, které je naplňovaly. Sepisoval projevy vizionářů, například Kristýny Poniatowské, Kryštofa Kottera či Mikuláše Drabíka a dokonce je používal při apelaci na politické představitele.

Jan Amos Komenský se ve všem snažil působit komplexně. Zájem o pansofii ("vševědu") nebyla jen póza myslitele, ale skutečný životní postoj. Komenský se snažil pochopit veškerenstvo dění a věcí. Málo známý je například fakt, že se pokoušel sestrojit perpetum mobile. Jeho soustrojí mělo být poháněno závažími, která gravitační silou vytváří pohyb. Zajímavý, byť neúspěšný pokus o přeměnu přírodních sil v mechanický pohyb.

Mapa Moravy, kterou vydal roku 1627 v Nizozemí, se svým precizním vypracováním stala na příštích 100 let nejčastějším kartografickým zobrazením Komenského rodné země.

Zájem o Komenského práci překračoval již za jeho života přírodní i ideologické hranice. Mnozí kolonizátoři Severní Ameriky chtěli vtělit Komenského teze do "Nového světa". Dokonce i katolická Francie prostřednictvím kardinála Richelieu několikrát oslovila Jana Amose, se snahou získat jej pro své prostředí.

Poznámky:

1) Takto se Komenský uvedl v díle Opera omnia didactica roku roku 1657

2) v poznámkovém archu o všenápravě: Clamores Eliae(Výzvy Eliášovy) sepsaném mezi lety 1665 - 1670

3) Obvykle bývá uváděna také obec Komňa, ale tu zmínil pouze Komenského přítel Mikuláš Drabík a to jen v jednom případě

4) Ludvík de Geer (1587 – 1657) – valonský šlechtic a podnikatel; prostřednictvím válečných obchodů vlivná persona západní Evropy; Komenského podporoval i jeho syn       Vavřinec de Geer (1614 – 1666) 

5) Zikmund Rákoczy (1623 – 1652) – bratr sedmihradského knížete Jiřího II. Rakoczyho

Použitá literatura:

Kumpera, J: Jan Amos Komenský – Poutník na rozhraní věků, Ostrava 1992

Polišenský, J: Komenský – Muž labyrintů a naděje, Praha 1996

Kožík, F: Světlo v temnotách – Bolestný a hrdinský život Jana Amose Komenského, Praha 1970

Válka, J: Dějiny Moravy II. – Morava reformace, renesance a baroka, Brno 1996

Ottova encyklopedie obecných vědomostí, Praha 1910

Pro Moravskou národní obec zpracoval Jaroslav Svozil

V Postřelmově 21. 2. 2012

Související články

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2 (1x)