Moravské svatební koláčky

31. březen 2012 | 11.11 | rubrika: Moravská kuchyňa

Z moravské kuchyně
Moravské svatební koláčky Moravské svatební koláčky

Těsto : 6 lžiček cukru, čtvrt litru mléka, 7,5 dkg droždí, 50 dkg hladké mouky, 1 žloutek, 25 dkg tuku (Hera), 1 vejce na potření, špetka soli
Dále : drobenka, maková náplň (povidla), tvarohová náplň ( 400 g tvarohu, cukr, vanilkový cukr)
Příprava : Zaděláme těsto, vymícháme a ihned děláme koláčky (nenecháme kynout). Postupujeme tak, jako když se dělají malé kynuté buchty. Zabalené těsto s tvarohovou náplní vytvarujeme na koláček a uděláme důlek. Potřeme vejcem, navrch dáme náplň a posypeme drobénkou. Pečeme v předehřáté troubě asi 12 minut. Jedna dávka je asi 65 koláčků.
Dobró choť!

Související články

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2 (1x)

Jan Amos Komenský

27. březen 2012 | 17.00 | rubrika: VýznamnÍ Moravané

Zítra, to je 28. března si všichni vzdělaní lidé připomenou výročí narození  velkého moravského učence Jana Amose Komenského  (28. března 1592 — 15. listopadu 1670), posledního biskupa Jednoty bratrské. Ne nadarmo byl nazván "učitelem národů".
V tento den mnoho obcí a měst po celé Moravě vyvěsí na počest této velké osobnosti moravskou vlajku.

Komenský

Jan Amos Komenský        

Kdo vlastně byl Jan Amos Komenský? Sám sebe charakterizoval jako: "původem Moravan, jazykem Čech a povoláním teolog."1 Tato věta se jeví pro definici neobvykle činorodého člověka, jehož teze ovlivňují pedagogiku, teologii a filosofii i po čtyřech staletích, jako silně nedostačující. Přesto má v sobě jistou vypovídající hodnotu. Navzdory pohnutým životním osudům a dobrovolně nedobrovolným putováním daleko od svého rodiště, nosil Komenský Moravu hluboko ve svém srdci. Svědčí o tom mimo jiné i slovo Moravus (latinsky Moravan), které v zahraničí přidával ke svému jménu.  Zcela v tomto duchu pak hovoří i jeho dedikace na sklonku života: "Milé matce mé vlasti, zemi Moravské, jeden z věrných synů jejích."

Podívejme se teď trochu blíže na život jednoho z největších Moravanů všech dob.

Jan Amos Komenský se narodil 28. března roku 1592. O místo jeho rodiště "soupeří" hned několik lokalit. V podstatě není historického pramene, který by na tuto otázku jednoznačně odpověděl. S přívlastkem nejpravděpodobnější se výběr zužuje na obec Nivnici a město Uherský Brod3. Základní vzdělání absolvoval slovácký rodák ve Strážnici na bratrské škole. Zřejmě již v dětství tak narazil na svého budoucího mecenáše, dalšího velkého Moravana – Karla staršího ze Žerotína. Ten tehdy spravoval Strážnici jako poručník za nezletilého Jana Bedřicha ze Žerotína. K širším kontaktům, které i Komenskému v mnoha ohledech určily životní cestu, došlo později v Přerově, kde rovněž navštěvoval bratrskou školu. Tam svým nadáním upoutal pozornost rektora Jana Albína a byl doporučen pro duchovní dráhu. Od roku 1608 je tak Komenský úžeji spjat s Jednotou bratrskou, která se mu stala "novou matkou a ochránkyní." Jednota bratrská strategicky podporovala vzdělání jako jednu z nejvýznamnějších zbraní proti sílící vlně rekatolizace. Součástí tohoto trendu byly i zahraniční studia a cesty. I proto po Přerově Komenský studoval od roku 1611 v Herbornu, po té absolvoval poznávací cesty po Německu i Nizozemí a tuto zahraniční stáž ukončil roku 1614 v Heidelbergu. Univerzita tohoto města byla tou dobou přední evangelickou školou na německé půdě. Peníze určené na návrat, utratil mladý Moravan za Koperníkův rukopis a tak se na cestu domů vypravil pěšky. Vzhledem k tomu, že se jednalo o více než 500 km., byl to dozajista úctyhodný fyzický výkon.                                                  Logo univerzity v Heidelbergu

Po návratu ze zahraničí působil Komenský jako rektor v Přerově a po té ve Fulneku, kde byl vysvěcen na kněze. Ve Fulneku zřejmě prožil nejklidnější a nejšťastnější léta svého života. Oženil se s Magdalenou Vizovskou a na roky strávené na pomezí Moravy a Slezska v budoucnu rád vzpomínal. Po vypuknutí stavovského povstání v Čechách, které se proti vůli Karla staršího ze Žerotína rozšířilo i na Moravu, vyjadřoval Komenský podporu radikální straně v čele s Ladislavem Velenem z Žerotína. Stejně jako většina evangelíků věřil, že nastal čas změny od Habsburků a katolické nadvlády. A podobně jako většina evangelíků, ani Komenský nechápal prozřetelnost svého mecenáše, jehož odhady byly v tomto případě přesné. Porážka povstání roku 1620 sice Moravě nepřinesla tak tvrdé represe jako Čechám, ale pro evangelíky odmítající konverzi měla stejné důsledky. Komenskému tak nastal čas úkrytů na Žerotínově panstvích, kde také sepsal  díla jako  Truchlivý, Hlubina bezpečnosti a později Labyrint světa a ráj srdce.  Posledně jmenovaný spis věnoval svému ochránci a podporovateli Karlu staršímu ze Žerotína.

Roku 1622 ovdověl, když jeho manželka podlehla morové epidemii. V Brandýse nad Orlicí, který tehdy patřil Žerotínům, se Jan Amos podruhé oženil s Marií Dorotou Cyrilovou. Z východních Čech vedla roku 1628 cesta Komenského do Polského Lešna, které se tou dobou stávalo centrem bratrského exilu. Tam byl také zvolen biskupem Jednoty. V Lešnu začal jeho zájem o pedagogiku, když se stal zástupcem rektora tamního gymnázia. Do této doby spadají jeho díla Velká didaktika, Informatorium školy mateřské a zejména Brána jazyků otevřená, která Komenskému zajistila věhlas.

Brzy k němu mířily nabídky z velké části Evropy. Roku 1641 odchází na pozvání parlamentu doAnglie, kde i přednáší před Královskou akademií věd. Rok na to míří jeho kroky do Švédska, ve kterém shodně s většinou evangelického exilu vidí naději pro svoji víru na Moravě. Ve Švédsku měl Komenský pod patronací Louise de Geera4 reformovat školství. V severské zemi napsal Nejnovější metodu jazyků a část Obecné nápravy věcí lidských. Jeho úsilí zde však ve velké míře, nebylo navzdory nátlaku vlivného nizozemského mecenáše přijato. Roku 1648 se Jan vrátil do Lešna, kde pochoval svoji nemocnou manželku. Vestfálský mír téhož roku pak pohřbil naději na návrat do vlasti. Pod tíhou této skutečnosti sepsal Kšaft umírající matky Jednoty bratrské.                                                           

                                                                                                                                                                                                                              

O rok později se potřetí oženil s více než o třicet let mladší Janou Gajusovou původem z Týna nad Vltavou. Mezi lety 1651 a 1654 působil Komenský na žádost uherského šlechtice Zikmunda Rákocziho5 v městě Sárospatak (Blatný Potok - severovýchod dnešního Maďarska). Obdobně jako ve Švédsku i zde měl reformovat školství, ale paralelně se skandinávskou zemí, ani v Uhersku své záměry nedokončil. Do této etapy spadají jeho spisy Svět v obrazech a Škola hrou.  

Roku 1654 se Komenský vrátil do Lešna. Zde se věnoval Panosofii a vydal Slovník české řečiSlovník pansofických definic. Švédsko – polský konflikt se tomuto městu, alespoň zpočátku vyhýbal. Nakonec ale útrapy války postihly roku 1656 i Komenského útočiště a velkou část města při obléhání zasáhl požár. Komenský přišel takřka o veškerý majetek a plameny strávily i velkou část jeho rukopisů. Téhož roku proto odjíždí Jan Amos na pozvání Ludvíka de Geera do Amsterdamu, kde prožil poslední roky svého života a kde byla  vydána velká část jeho díla. Zemřel po delší nemoci 15. Listopadu 1670 a pochován je v kostelíku v Naardenu.

             Ludvík de Geer

     podporovatel Komenského

Komenského život i dílo jsou nestárnoucí inspirací. Spatřujeme neutichající sílu ducha, která navzdory všem útrapám hnala ušlechtilého Moravana vpřed. Věřil nejen v Boha, ale i v lepší lidstvo a nápravu, která leží v toleranci, vzdělání a poznání. Poselství Jana Amose Komenského bychom měli mít na paměti.

Zajímavosti

Prakticky od chvíle kdy Komenský opustil svoji vlast, nepřestával věřit v brzký návrat a obrat poměrů. Když vojenská a politická situace nenabízela tyto předpoklady, uchyloval se k víře v proroctví, které je naplňovaly. Sepisoval projevy vizionářů, například Kristýny Poniatowské, Kryštofa Kottera či Mikuláše Drabíka a dokonce je používal při apelaci na politické představitele.

Jan Amos Komenský se ve všem snažil působit komplexně. Zájem o pansofii ("vševědu") nebyla jen póza myslitele, ale skutečný životní postoj. Komenský se snažil pochopit veškerenstvo dění a věcí. Málo známý je například fakt, že se pokoušel sestrojit perpetum mobile. Jeho soustrojí mělo být poháněno závažími, která gravitační silou vytváří pohyb. Zajímavý, byť neúspěšný pokus o přeměnu přírodních sil v mechanický pohyb.

Mapa Moravy, kterou vydal roku 1627 v Nizozemí, se svým precizním vypracováním stala na příštích 100 let nejčastějším kartografickým zobrazením Komenského rodné země.

Zájem o Komenského práci překračoval již za jeho života přírodní i ideologické hranice. Mnozí kolonizátoři Severní Ameriky chtěli vtělit Komenského teze do "Nového světa". Dokonce i katolická Francie prostřednictvím kardinála Richelieu několikrát oslovila Jana Amose, se snahou získat jej pro své prostředí.

Poznámky:

1) Takto se Komenský uvedl v díle Opera omnia didactica roku roku 1657

2) v poznámkovém archu o všenápravě: Clamores Eliae(Výzvy Eliášovy) sepsaném mezi lety 1665 - 1670

3) Obvykle bývá uváděna také obec Komňa, ale tu zmínil pouze Komenského přítel Mikuláš Drabík a to jen v jednom případě

4) Ludvík de Geer (1587 – 1657) – valonský šlechtic a podnikatel; prostřednictvím válečných obchodů vlivná persona západní Evropy; Komenského podporoval i jeho syn       Vavřinec de Geer (1614 – 1666) 

5) Zikmund Rákoczy (1623 – 1652) – bratr sedmihradského knížete Jiřího II. Rakoczyho

Použitá literatura:

Kumpera, J: Jan Amos Komenský – Poutník na rozhraní věků, Ostrava 1992

Polišenský, J: Komenský – Muž labyrintů a naděje, Praha 1996

Kožík, F: Světlo v temnotách – Bolestný a hrdinský život Jana Amose Komenského, Praha 1970

Válka, J: Dějiny Moravy II. – Morava reformace, renesance a baroka, Brno 1996

Ottova encyklopedie obecných vědomostí, Praha 1910

Pro Moravskou národní obec zpracoval Jaroslav Svozil

V Postřelmově 21. 2. 2012

Související články

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 2 (1x)

Hrdá moravská dědina - Mírov

25. březen 2012 | 14.17 | rubrika: Morava-naša vlast

Stejně jako loni, tak i letos probíhá již třetí ročník občanské iniciativy " Za vyvěšení moravské vlajky". Tuto úspěšnou a hlavně prospěšnou akci organizuje občanskéMORAVSKÁ ZEMSKÁ VLAJKA sdružení Moravská národní obec jejímž jsem hrdým členem. Loňi se do této iniciativy zapojilo a moravskou vlajku vyvěsilo 220 radnic moravských měst a obcí. Moravská žluto-červená vlajka zavlála také na sídle Jihomoravského kraje a na budovách mnoha dalších institucí. Co nás však nejvíc překvapilo a potěšilo byla ta skutečnost, že moravskou vlajku vyvěsila i obec Jindřichovice pod Smrkem, která se nachází na Liberecku, tedy v severních Čechách. Také letos se k této vlajkové výzvě nově připojilo mnoho dalších měst a obcí. V oblasti Hané a Jeseníků, kde působím jako regionální zmocněnec iniciativy se letos ( k datu 25.3.2012) nově zapojily radnice v Mohelnici, Rovensku, Řídeči, Štarnově, Hlušovicích atd. Zatím mé poslední jednání proběhlo ve středu 21.3. 2012 na obecním úřadu v obci Mírov ( obrázek č. 4). Velmi mne těší, že toto jednání s panem starostou Lubomírem Pejchalem a dalšími představiteli obce Mírov bylo velmi úspěšné. Byla dohodnuta spolupráce v oblasti propagace moravských tradic, kultury a historie a obecní úřad na své budově bude pravidelně vyvěšovat moravskou vlajku ( obrázek č.1) na počest významných osobností Moravy. MírovMírovMírovHrad MírovMírovMírovMírov

Obec Mírov, která se rozkládá na Šumpersku je známá především díky místnímu původně středověkému hradu, který byl přebudován na věznici (obrázky č.2,3,5,6). Ale tato obec také pamatuje kruté období čarodějnických procesů, které se v tomto regionu odehrávaly v druhé polovině 17.století. Přečíst si to můžete na pamětní desce, která je v obci umístěna ( obrázek č.8). 

Je potěšitelné, že Moravané si znovu začínají uvědomovat tu skutečnost, že bohatá moravská historie, barvitý folklor, nezaměnitelná kultura a tradice jsou dědictvím našich předků, kterého se nemůžeme v žádném případě vzdát!

Zajímavé odkazy:  

http://zamoravu.eu/iniciativy/vyvesovani-moravske-vlajky/3-rocnik/informace-o-vlajce/

http://zamoravu.eu/iniciativy/vyvesovani-moravske-vlajky/3-rocnik/vyznamne-moravske-dny/

http://zamoravu.eu/2012/01/vlajkova-iniciativa-3-rocnik-zahajen/

http://zamoravu.eu/iniciativy/vyvesovani-moravske-vlajky/3-rocnik/

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Novoroční setkání moravských patriotů na Bradle

3. leden 2012 | 16.14 | rubrika: Cestování, turistika

Stalo se již tradicí, že vždy na Nový rok se moravští patrioti vydávají na skalnatý vrchol hory Bradlo (600 m n. m.). Společně zde slavíme příchod Nového roku a přejeme si vzájemně mnoho štěstí, životních úspěchů a především pevné zdraví. Ne jinak tomu bylo i letos. Výstup k vrcholu této pověstmi opředené hoře patřil díky klouzavému a ušlapanému sněhu k těm náročnějším. Příroda nám bohužel letos nenabídla výhledy do okolní krajiny, a to díky husté mlze, která dokonale zakryla na severu kopce Jeseníků i protilehlou hanáckou rovinu. BradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradloBradlo

Na vrchol Bradla vystoupilo přes ne právě ideální podmínky několik stovek lidí, z nichž mnozí projevili svůj patriotismus k naší zemi Moravě. Někteří patrioti se dokonce nechali vyfotografovat u naší moravské vlajky, která zde už od časného rána hrdě vlála. Je potěšitelné, že moravská zástava lidi přitahuje a zajímá, přičemž někteří ji na Bradle viděli vůbec poprvé.

Na cestě od Nové Hradečné k vrcholu Bradla nás také potěšily nově instalované dřevořezby zvířat. U rozcestí pod Bradlem na nás čekal dokonce čert i s vidlemi. 

Krásně jsme zahájili nový rok 2012. Za rok určitě přijďte mezi nás. Už včil se těším na další přátelské setkání.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Novoroční setkání moravských patriotů na Bradle

29. prosinec 2011 | 13.46 | rubrika: Morava-naša vlast

Vážení čtenáři a návštěvníci mého blogu, 

chtěl bych Vás jako jeden z pořadatelů pozvat na Novoroční setkání moravských patriotů, které se bude konat 1.1.2012 od 9.00 do 12.00 hodin na pověstmi opředené hoře Bradlo. Toto přátelské setkání pořádá Oblastní sdružení Moravské národní obce - Haná.


Více informací o akci najdete na tomto odkaze:

zamoravu.eu/2011/12/vrchol-bradlo-novorocni-setkani-moravskych-patriotu-1-1-2012/ 

BradloBradloBradlo

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Přání čtenářům a návštěvníkům mého blogu

17. prosinec 2011 | 17.53 | rubrika: Foto

PF

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Má cesta - Reinhold Messner

19. listopad 2011 | 16.21 | rubrika: literatura

Tato kniha má podtitul " Život legendárního horolezce".  Životní příběhy a myšlenky Reinholda Messnera  uspořádal Ralf - Peter Märtin.

Nemá cenu popisovat, kdo vlastně Reinhold Messner je a čeho všeho v životě dosáhl, protože tyto věci jsou obecně známé. Spíš chci upozornit na některé myšlenky, které mě zaujaly.   Má cesta

Hned v úvodu autor píše o vlivu globalizace: 

" Všichni dnes křižujeme svět jako turisté a děláme to už nějakých 40 nebo 50 let. Ještě dávno předtím, než finanční toky globalizace začaly kroužit světem, dobyl jej turistický ruch a revoluce v komunikacích se stará o to ostatní. Z každého bodu Země se můžeme spojit s jakýmkoli jiným. Dobrodruzi, kterých bylo dříve třeba k cestám na severní či jižní pól, do džunglí nebo na vysoké hory a bez nichž nebylo možné přeplout oceány, už dnes nejsou žádnými dobrodruhy. Od té doby, co cestovní agentury začaly nabízet dobrodružné cesty, jsem výraz dobrodružství vyškrtl ze svého slovníku. Dobrodruzi, kteří jsou dnes předkládáni publiku v televizi nebo v přednáškách, ve skutečnosti žádnými dobrodruhy nejsou; všechno je otázka pouhé inscenace..."

O několik řádků níž se ještě vyjadřuje k pojmu dobrodruh: 

" Dřívější pojem dobrodruha pro obtížné a náročné jednání na vlastní odpovědnost mezitím zdegradovalo na pouhé heslo, kterým se snaží odlišit od " normálních " turistů. Osobně dávám přednost pojmu extrémní sportovec.."

Z těchto slov je cítit Messnerův odpor ke komerci, která nás všude obklopuje. I když na první pohled tato slova zní příliš radikálně, tak bohužel musím s autorem souhlasit. Vždyť stačí zavítat do našich hor na Moravě nebo v  Čechách. Tam, kde kdysi byla malá pěšinka, je dnes vybudovaná asfaltová cesta. Proč? No přece, aby se sváteční turisté bez fyzické kondice lépe dostali ke svému cíli, kde mohou utratit své peníze. Kam se ovšem poděla romantika a potěšení z  námahy, kterou musí člověk podstoupit při opravdové tůře!

Velmi se mi líbila Messnerova představa o budoucnosti Evropy : 

" Domnívám se, že Evropa může být silná jen společně. Strach o Evropu mám pouze v tom případě, že se to nepodaří. Hospodářsky i politicky. Pokud nedokážeme vytvořit společnou Evropu, pak na tom budeme špatně. Budoucí Evropu si představuji jako jednotu v rozmanitosti - různá etnika, spolkové země, kantony a regiony. Nakonec budou muset národní státy předat svou moc jednotlivým spolkovým státům a centrálním institucím. Nemůžeme ovšem národní státy jen tak rozbít, musíme je akceptovat jako berličky. Záměrně neříkám jako mosty, protože národní státy jsou zmetek."

Ano, i já věřím v Evropu regionů, kde hlavní slovo budou mít přirozené historické země. A stejně tak jako Reinhold Messner považuje za svoji zem Jižní Tyrolsko, tak já a mnozí další považujeme za svoji zemi Moravu.  Kéž by si to konečně uvědomili ti, kteří mají moc ovládat směr politiky nejen v České republice, Rakousku, Itálii, ale také ve společné Evropě.

Tuto knihu Vám mohu vřele doporučit, i když se nejedná o odpočinkové čtení. Naopak Vás tato kniha donutí se zamyslet nad světem kolem nás. To byl asi  také ale záměr autora.

Související články

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Vzpomínka na Jaroslava Mezníka

14. listopad 2011 | 19.11 | rubrika: VýznamnÍ Moravané
Je zarážející, že my Moravané často zapomínáme na velké osobnosti, které ve své dlouhé historii Morava měla. Jednou z výrazných osobností z období, kdy v Československu ještě fungovalo zemské zřízení, byl prezident země Moravskoslezské JUDr. Jaroslav Mezník.
Vzpomínka na Jaroslava Mezníka (†14.11.1941). posledního prezidenta země Moravskoslezské
Prosím klikněte na následující odkaz:

www2.brno.cz/index.php

Související články

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

28. říjen

29. říjen 2011 | 18.47 | rubrika: Historie

Včera, to je v pátek 28.října 2011, si většina lidí připomněla výročí založení samostatné Československé republiky. Politici a média výročí prezentovala jako nejdůležitější výročí roku. Možná se někteří lidé nad tímto svátkem i zamysleli a mnoho z nás si postesklo nad nesmyslným dělením Československa. Tady musím připomenout, že naprostá většina Moravanů

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 51x

Moravská lidová přísloví

18. říjen 2011 | 17.47 | rubrika: Kultura

zahradaDnes, to je 18.října, mají svátek všichni Lukášové. Toto jméno je odvozeno od italské provincie Lukánie. Ale i my Moravané máme k dnešnímu dni jedno pěkné přísloví :                                          

  " Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše"

Tož přejo Lukášum všecko nélepši k dnešnimo svátko.

žádné komentáře | přidat komentář